Je to až trochu ostuda, nebo spíš prapodivná souhra okolností, že jsem teprve před pár týdny poprvé seděl za řídítky „městskými legendami“ a internetovými báchorkami opředeném stroji Rock Machine Whizz. Příležitost k tomu byla v Heiparku Tošovice při testování nábojů e*thirteen Sidekick.
Zmíněný kousek Rock Machine Whizz, který odpovídal z velké části specifikaci Whizz FS I 90 AXS, jste už vlastně viděli v článku o systému e*thirteen Sidekick. *Řešení, které přímo v náboji bojuje proti „tahání za pedály“ (pedal kicback). V základu se jedná o nejnižší zdvihovou variantu (150/140 mm), která je ale osazená poměrně bytelnými komponenty v čele s vidlicí Rock Shox Lyrik a masivním tlumičem Rock Shox Vivid Air.
Tento tlumič bych, upřímně řečeno, čekal spíš u vyšších zdvihových variant, ale právě ve vyšší úrovni výbavy „90“ je RockShox Vivid použit u všech zdvihových mutací. Tedy počínaje řadou „I“ (150/140 mm) přes „II“ (170/160 mm) po „III“ (190/180 mm).
Další výbavu asi není nutné příliš rozebírat. Jednoduše kvalitní bezdrátové řazení SRAM GX AXS, bezdrátová sedlovka RockShox Reverb AXS (ø 34,9 mm, zdvih 170 mm), brzdy SRAM DB8 a kola WTB Proterra Tough i30. Katalogová cena 135 990 Kč, dvě barvy k dispozici (Sulfur Yellow / Matte Deep Ocean Blue).
Více informací o kole: rockmachinebikes.com
reklama
Přestřelený mullet!
Když jsme se na akci v Heiparku Tošovice domlouvali, ptal se mě Aleš, jestli chci nějaké speciální úpravy na testovaném kole? Aniž bych konkrétně věděl, jaké kolo dostanu k vyzkoušení, zmínil jsem, že mám rád mullet, tak jestli by můj bike mohl mít „malé zadní kolo?“ Vzhledem k tomu, že je Whizz hodně modulární platformou, myslel jsem si, že to nebude žádný problém.
On by to vlastně problém nebyl, kdyby se tomu přizpůsobily všechny Flip-chipy a další možná nastavení, jaká Whizz nabízí, jenže na to nebyl tak úplně prostor. Proto moje kolo zůstalo v podobě, jaká přichází s čistými 29“ koly, což nasazení menšího zadního kola poněkud rozhodilo. Nebo jak se to vezme.
„Můj“ Rock Machine Whizz se díky malému zadnímu kolu a výše popsané relativně bytelné výbavě totiž stal dost zajímavým „kladivem na čarodějnice“. Ač měl vepředu „jen“ Lyrika se 150 mm kroku, působil celkově dost drsným, hrubým a značně neohroženým dojmem.
Radikální chopper!
Už jen úhel hlavy, který by měl být v základu 64,3°, nasazením menšího zadního kola (bez potřebné úpravy Flip-chipu na zadní stavbě) utekl snad až „mimo škálu“. To se zásadně podepsalo na celkovém ovládání. V přímém směru byl takto sestavený Whizz neskutečně jistý a stabilní, proto na mě působil jako malý sjezďák! Strmé sekce a rychlé rozbité úseky se s ním zvládaly vážně parádně, při manévrování v menších rychlostech se ale často měnil v obtížně zvládnutelný chopper!
Vrátíme se na zem a nasadíme 29“, jo!
Toto „úvodní“ nastavení a rozložení sil bylo, pravda, docela extrémní. Sice jsem si mohl užívat pocit značné neohroženosti, když jsem to pálil kolmo dolů, jinak to byl docela úlet. Naštěstí v průběhu dne byla možnost opakovaně prostřídat různá zadní kola, právě kvůli nábojům e*thirteen Sidekick, díky čemuž jsem zbytek dne jezdil čistě na průměru 29“. Už jen tím se situace výrazně stabilizovala.
V této „originální“ konfiguraci byl Rock Machine Whizz stále dost sebevědomý, zároveň působil mnohem více vyváženým dojmem. Jeho řízení se stalo výrazně čitelnějším, stále bylo krásně jisté a stabilní, zároveň se s ním dalo mnohem lépe pracovat i v pomalejších technických pasážích.
Vlastně jsem rád, že jsem si vyzkoušel i onen extrém s malým zadním kolem, jelikož o to víc jsem pak ocenil klasické nastavení a vyvážení celku, které mě hodně bavilo, ať už jsem jezdil rychlejší DH lajnu, hravé flow, nebo místní improvizované enduro.
Viva Vivid!
Vlastně mě dost překvapilo, jak moc jistým, bytelným a odhodlaným dojmem působí Rock Machine Whizz i v této nejnižší zdvihové konfiguraci! Ono to bylo podpořeno i hrubými a těžkými plášti od e*thirteen, ale stejně… Zároveň mi to vlastně dává smysl, jelikož už jen rám Whizze je sám od sebe hodně robustní, bytelný, krásně tuhý, pocitově snad až nezničitelný. S vyššími zdvihy a „svalnatější“ vidlicí (např. Rock Shox ZEB) to musí být neskutečná enduro nebo bikepark bestie!!!
Co mě také hodně nadchlo a bavilo byl projev odpružení, zejména zadní stavby. Sice si stále říkám, že RockShox Vivid je na 140 mm kroku slušný „overkill“, ale zas jeho chod, vnímavost, průběh a jistota při dopadech nebo na ostrých hranách, to je vážně paráda. Člověk během mžiku zapomene, že má pod zadkem jen 140 mm kroku a ke kolu se brzy začne chovat jak k poctivému enduru!
Na tomto místě bych také mohl zmínit, že pocitu z projevu zadní stavby dost pomáhalo právě zadní kolo e*thirteen Sidekick, ale i když jsem si dal pár jízd s klasickým výpletem, fungoval zadek velice slušně, jemně a krásně aktivně. Zároveň mu nechyběla ani potřebná progrese na konci. V tomhle směru vážně smekám klobouk!
Díky bohu za lano!
Co mě naopak bavilo výrazně méně byly občasné přesuny po vlastní ose, jelikož v Heiparku Tošovice více trailů končí pod úrovní spodní stanice vleku. Člověka sice nečeká žádné zásadní stoupání, přesto jsem si do kopce také trochu šlápl. V tomhle ohledu přitom Rock Machine Whizz příliš chválit nemůžu. I když v tomto případě se potkalo více okolností, které jeho výjezdové schopnosti dále srážely.
Obecně se ví, že je Rock Machine Whizz strojem dost těžkým… Ostatně už jen katalogová hodnota hmotnosti (17,9 kg) pro kolo s nejnižšími zdvihy a nejvyšší výbavou (Whizz FS I 90 AXS) mluví sama za sebe. K tomu přihoďte zmíněné těžší a hrubší pláště od e*thirteen s měkkou směsí, DH ochranou a ještě navíc CushCore vložkou… Takový bike je skutečně rád, když se může nechat zavěsit na lano!
Ale nebuďme na Whizz zase tak přísní. Zmíněné podmínky k testování byly skutečně dost specifické, navíc jsem se proháněl v terénu zcela neznámém a ještě ten den dost fučelo… Proto se budu mnohem radši „prát“ za své hodnocení projevu odpružení než za spekulace, jak moc dobře nebo špatně Whizz jede do kopce. K prověření této jeho stránky bude příležitost třeba někdy jindy.
Rock Machine Whizz – První pozitivní zářez!
Ač tedy byly podmínky testování vcelku svérázné, i tak si myslím, že jsem si o stroji Rock Machine Whizz mohl udělat solidní úvodní obrázek, který vlastně není vůbec špatný. Minimálně pokud se budu soustředit na ovládání a projev odpružení, pak si u mě Whizz vysloužil první klíčový „zářez na pažbě“ doplněný o velkou hvězdičku.
Zejména když jsem jezdil Whizz v jeho plánované konfiguraci (čistě 29“ pro tento setup), tak jsem mu vlastně mohl plně důvěřovat už od prvních metrů. Uvítal mě rozumně dlouhý posed, krásně vyvážené těžiště, stejně jako velice dobře pojaté ovládání, které bylo dostatečně hravé a poslušné, zároveň nabízelo více než dostatečnou porci jistoty a stability!
K tomu bych jedním dechem přidal svoje až slastné pocity z projevu odpružení, které je dostatečně čitelné, zároveň je příkladně akční a bez problému si poradí i s pořádnými ataky terénu. Je zkrátka znát, že tohle kolo je stvořeno primárně pro tvrdé zacházení, čemuž odpovídá jak robustnost rámu, tak i řada prvků výbavy. Už teď jsem zvědavý, jaká bude naše příští společná zkušenost. Snad se nějaká zase najde.
Text a foto: Štěpán Hájíček
Více informací o kole: rockmachinebikes.com
